Automatický výpočet spolupůsobící šířky

Při návrhu nosníků je velmi klíčovým okamžikem volba správného modelu. Jedním z důležitých faktorů je výpočet spolupůsobící šířky T-průřezu a ta závisí na rozměrech desky a nosníku, typu zatížení, rozpětí, způsobu podepření a příčném vyztužení.

Ve SCIA Engineer probíhá výpočet spolupůsobící šířky automaticky podle EN 1992-1-1, čl. 5.3.2.1:

b_eff = ∑b_eff,i + b_w < b

kde: b_eff,i = 0,2 b_i + 0,1l₀ < 0,2 l₀ and b_eff,i ≤ b_i

l₀ je efektivní délka rozpětí nebo vzdálenost od místa nulového momentu v uvažovaném poli:

 Všechny výše zmíněné faktory lze ve SCIA Engineer upravit v nastavení řešiče.

Pro určení kontaktní šířky mezi žebrem a deskou se použije poloha nosníku:  

• Spodní - uvažuje se horní povrch nosníku
• Střední - kontaktní šířka se uvažuje nulová. Povšimněte si, že v tomto případě neplatí vzorce z Eurokódu, protože výsledný průřez nelze považovat za průřez tvaru T.
• Horní - uvažuje se spodní povrch nosníku

Pro použití automatického výpočtu spolupůsobící šířky ve SCIA Engineer je nutné splnit následující podmínky: 

1. 1D dílec musí být typu: Žebro
2. Zarovnání nosíku musí být horní nebo spodní.
3. Tvar žebra musí bát nastaven na Automaticky
4. Také je třeba zaškrtnout volbu Automatický výpočet pro posudky. Pak se použijí hodnoty z EN 1992. V opačném případě musí uživatel zadat šířku pro posudky sám. 

Pamatujte, že délka rozpětí nemusí nutně odpovídat délce 1D dílce. Na to je třeba pamatovat, pokud má být použit automatický výpočet spolupůsobící šířky. Například, na obrázku vidíte, že dvě pole jsou modelována jako 1 přímý nosník: 

Pro správný výpočet spolupůsobící šířky je třeba nosník rozdělit na dva nosníky: 

To samé platí pro případ, kdy je na každém konci nosníku jiná šířka - viz příklad: 

V tom případě je nutno nosník rozdělit na dva, aby výpočet spolupůsobící šířky proběhl správně: