Kdy modelovat nosník pomocí lomené čáry?

Lomená čára umožňuje modelovat spojitý 1D prvek tvořený několika částmi a považovat jej za jeden objekt.

Jak vytvořit lomenou čáru

Při zadávání prutu máme k dispozici několik možností. Jedna z nich je lomená čára.

Zadávání přes lomenou čáru

Alternativou je modelovat prvky zvlášť a následně je spojit.

Opravy > Oprava lomené čáry > Spojit křivky do polygonu

Spojit křivky do polygonu

*V tomto případě je důležité zkontrolovat, zda nedošlo ke ztrátě přídavných dat.

 

Rozdíly mezi nosníkem zadaným lomenou čárou a skupinou samostatných nosníků

Z hlediska zadávání přídavných dat (zatížení, klouby, …) je výhodnější modelovat nosníky zvlášť. Nicméně v některých případech, jako např. z důvodu zjištění relativního průhybu, si musíme pomoct lomenou čárou.

Ukážeme si to na této jednoduché konstrukci přístřešku.

Přístřešek

Nalevo je konstrukce vymodelována ze dvou prutů B1 a B2. Napravo je konstrukce vymodelována pomocí lomené čáry, a tedy pouze jednoho prutu B3.

Pokud bychom vyšetřovali svislý relativní průhyb, pak bychom uvažovali pevnou podporu pouze v patě konstrukce.

V případě konstrukce nalevo takto můžeme nastavit prut B1.

Relativní průhyb B1

Problém nastává v případě prutu B2, jelikož ten by z hlediska relativního průhybu neměl být podepřen ani na jednom konci. To ale zadávání neumožňuje.

Relativní průhyb B2  

Správně můžeme relativní průhyb nastavit na druhé konstrukci, která je vytvořena pomocí lomené čáry.

Relativní průhyb B3