Ačkoli snaha o sjednocení je jistě na místě, shodneme se na tom, že Evropa je stále ještě značně nesourodou směsicí různých předpisů a systémů. Výjimkou nebylo ani stavebnictví, tedy až do zavedení Eurokódů. S první generací Eurokódů zavedla Evropská unie komplexní legislativní a regulační rámec pro oblast stavebnictví. Po 20 letech nastal čas na zásadní aktualizaci: druhou generaci.
První kroky směrem k Eurokódům byly učiněny již v roce 1975 s cílem odstranit technické překážky obchodu a harmonizovat specifikace prostřednictvím technických pravidel. V první fázi měly Eurokódy sloužit jako alternativa k národním předpisům platným v jednotlivých zemích, a nakonec je měly zcela nahradit.
Jako prostředek k prokázání shody stavebních a inženýrských děl obsahují Eurokódy 10 norem (EN 1990-1999), z nichž každá je rozdělena do několika částí. Celkem existuje 58 těchto částí.
Jak se dá u tak rozsáhlého referenčního díla očekávat, jeho tvorba neprobíhá přes noc. Následující časová osa poskytuje představu o mechanismu, který stojí za přípravou Eurokódů:
- Na Eurokódu pracuje projektový tým, který zašle konečný návrh podvýboru.
- Během následujícího období má podvýbor možnost obsah části Eurokódu přezkoumat.
- Po obdržení konečného návrhu organizuje Evropská normalizační organizace CEN (Comité Européen de Normalisation) formální hlasování a ratifikaci. Výsledkem je datum dostupnosti schválené evropské normy.
- Národní normalizační orgán zahájí překlad dané části Eurokódu.
- Období národní kalibrace: Členský stát by měl stanovit národně stanovené parametry maximálně do dvou let po datu dostupnosti. Na konci tohoto období Národní normalizační orgán zveřejní národní verzi Eurokódu s národní přílohou.
- Během období koexistence, které začíná na konci období národní kalibrace, lze část Eurokódu používat souběžně s předchozím národním systémem. Období koexistence balíčku Eurokódů trvá maximálně tři roky po vydání poslední národní části balíčku.
Ambiciózní projekt Eurokódů zjevně přinesl své ovoce: odhaduje se, že normy pro navrhování používá více než 500 000 statiků v Evropě i v jiných částech světa. Stavebnictví se však neustále vyvíjí a s ním i Eurokódy. Aby bylo možné držet krok s novými metodami, materiály, regulačními požadavky a společenskými potřebami, je nutný trvalý rozvoj Eurokódů. Proto Evropská komise v prosinci 2012 pověřila CEN vypracováním druhé generace Eurokódů.
Hlavní cíle této druhé generace Eurokódů jsou následující:
- zvýšit snadnost používání,
- začlenit nové požadavky na konstrukci, provádění a robustnost,
- snížit množství národně stanovených parametrů,
- vypracovat řadu nových částí Eurokódů, které poskytnou pokyny pro:
- posuzování a modernizaci stávajících konstrukcí,
- konstrukční sklo,
- zatížení konstrukcí od atmosférické námrazy, vln a proudů
V jaké fázi se nyní nacházíme? Projektové týmy dokončily přípravu druhé generace Eurokódů v roce 2021. V roce 2026 by měly být poslední normy zpřístupněny Národním normalizačním orgánům, aby mohla být první generace zcela a oficiálně nahrazena generací druhou v roce 2028. Návrh prEN 1993-1-1:2020 Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro budovy byl například zpřístupněn v září 2020 jako první z Eurokódů 3. Návrhy zcela nového Eurokódu, Eurokódu 11 pro konstrukční sklo, budou vydány v roce 2023. Cílem je, aby poslední normy byly Národním normalizačním orgánům k dispozici v roce 2023.
Stejně jako první generace Eurokódů ovlivňovala stavebnictví v uplynulých dvaceti letech, bude druhá generace jistě definovat náš způsob výstavby na dalších 20 let. SCIA jako přední dodavatel software pro statiku v Evropě byla průkopníkem při implementaci první generace Eurokódů (včetně důležitých národních příloh) a tuto průkopnickou roli převezme i u druhé generace Eurokódů.
